Farní dovolená Neratov 2021

17.8.2021

Jako minulý rok i letos jsme vyrazili na farní dovolenou na poutní místo Neratov k Panně Marii Neratovské, nazývané také Prostřednice smíření. Smíření, které tolik potřebujeme. Krásné místo uprostřed lesů, řek a potoků se stále otevřeným kostelem, co víc si přát, kde jinde čerpat nové síly než tam? Sdružení Neratov s Boží pomocí oživilo toto poutní místo, kterému hrozil zánik. Jelikož jsme letos byli bez duchovního doprovodu z naší farnosti, připojili jsme se k místním, kteří mají celý svůj den protkaný modlitbou – ranní chvály, Anděl páně, růženec a večerní nešpory. Tak i my jsme se mohli každý den modlit v jejich společenství v kostele a cítili jsme se přijati.

V úterý jsme se vydali do nedalekých Králík do kláštera Hory Matky Boží - Hedče, kde jsme kromě krátkého výletu na rozhlednu a Mariánský pramen, byli vřele přivítáni vzácnými kněžími spojenými s naší farností – jak milé bylo znovu vidět Martina Chleboráda, Václava Revendu, Jiřího Zemana a Václava Šustra. Společné slavení eucharistie se pak stalo vrcholem dne. Všichni kněží vás, smíchovské farníky, moc pozdravují a modlí se za naší farnost.

Další den bylo pro děti připraveno sportovní olympijské dopoledne, odpoledne se rodiny věnovaly odpočinku nebo individuálním výletům po okolí. Večer jsme měli možnost zhlédnout působivý film Skrytý život o blahoslaveném Franzi Jägerstätterovi, který odmítl sloužit se zbraní v ruce Hitlerovi. 

Ve čtvrtek celý den propršel a tak byl čas na film pro děti, odpočinek, četbu a diskuze. Večer jsme se sešli k  modlitbě chval v kostele před osvětleným svatostánkem. Přidali se i místní. V dřívějších dobách, kdy lidé měli málo prostředků, zdobily se kostely mnoha předměty, zlatem a obrazy. Dnes jsme vším přehlceni a možná proto surovost a jednoduchost sakrální stavby s prosklenou střechou v Neratově– přímým průhledem na nebe, osvětleným svatostánkem a madonou – dovede člověka blíže k Pánu.

V pátek se naším cílem stal Potštejn, na který jsme stoupali křížovou cestou. Čtení jednotlivých zastavení se ujaly děti. Na Potštejně jsme měli štěstí, že si naší početné 43členné skupiny všimla paní průvodkyně a vzala nás na prohlídku hradu ještě před obědem. Cestou zpět do Neratova nám byl otevřen po domluvě s farářem z Kostelce nad Orlicí poutní kostel Panny Marie Bolestné - Homol s působivým schodištěm, rokokovým oltářem a velmi milou paní správcovou. Pannu Marii jsme pozdravili tichou modlitbou a zpěvem Magnificat. Večerní mši svatou na Svátek Proměnění Páně jsme doprovodili kytarami a zpěvem.

Celý týden děti poslouchaly vyprávění o svatém Patrikovi z knihy Vlk a štít. V sobotu dopoledne hledaly poklad, kde kromě sladkostí nalezli i trojlístek – znamení Trojice a modlitbu svatého Patrika. Odpoledne se pak konal tradiční orientační běh, nikdo se neztratil, ba naopak děti i rodiče překvapili, jak rychle trasu zvládli. Ochotní tatínkové připravili dřevo na táborák a opekli jsme si buřty na ohni.

V neděli jsme farní dovolenou zakončili slavením mše svaté. Velmi mě překvapila hojná účast na tomto poutním místě. Zapadlá vesnička s několika chalupami u polských hranic a v kostele odhadem přes 300 lidí, staří, mladí, mnoho dětí!  Velmi povzbudivé bylo kázání P. Suchára. Ježíš přichází k nám hříšníkům jako lékař k nemocným a chce abychom ho přijímali. Ani žádný lékař nedává léky za zásluhy, ale všem, kteří je potřebují. Pokud však Ježíše v eucharistii přijmeme a tím „skončíme“, je to jako bychom Pána „zabili“. Je potřeba tento dar předávat dál, dalším lidem svědčit o Boží lásce, vycházet k nim. Je mnoho z těch, kteří Ježíše neznají a možná čekají právě na nás. P. Suchár také poděkoval, že jsme měli roušky, i když není pro nikoho pohodlné je nosit. Bohužel, i jejich farnost letos bolestně zasáhl koronavirus, kterému podlehl 28letý neratovský ministrant Roman.  Poděkoval také, že do kostela přicházíme s tím nejcennějším, co máme – a sice s našimi dětmi.

Moc děkuji všem, kdo se na farní dovolené podíleli. Každý přispěl svým dílem a výsledkem je krásně prožitý týden s přáteli a hlavně s Pánem, který s námi byl ve společenství nejen při modlitbě a v eucharistii. Co bychom byli bez Krista.

Vendulka Keclíková

 

   

  

 

 


Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

 

ts