Ohlédnutí za setkáním Taizé

21.1.2015 - 4.4.2015

„Byl jsem na cestách a ubytovali jste mne, dali jste mi na- jíst a hlavně setkali jsme se…“(Mt 25,35-36. ) Evropské setkání mladých v Praze, Pouť důvěry, Taizé 2014 – skončilo.Nezbývá než zpětně hodnotit a do budoucna přijmout podněty.Tedy nejprve čísla, ta velká: 23.000 poutníků ze zahraničí (někteří až Japonska, Oceánie i Jižní Ameriky), 7.000 z České republiky. Organizátorům, kteří pracovali na přípravě v Praze již několik měsíců, přijelo na pomoc dva dny před začátkem pomoci 1400 dobrovolníků. V Praze a jejím okolí bylo na 250 hostitelských společenství, kolik lidí v nich pracovalo na zdárném průběhu, nám není známo (… Já je znám… Jan 10,27). Setkání probíhalo na výstavišti v Letňanech, v katedrále a dalších 16 chrámech v centru Prahy (náš byl jedním z nich). Televize vysílala přímý přenos 30.12. z Letňan a 1.1. z katedrály na ČT2 i Noe.

Teď ta malá Smíchovská čísla, spíš Svatováclavská (jsou tu vedle nás jiná křesťanská společenství, která byla také hostiteli). Přijali jsme 155 účastníků, 106 z nich bydlelo ve 24 rodinách a 49 ve škole. Skupina, která se postarala o snadný průběh, čítala 13 lidí. Po náročnějším ubytovacím procesu 29.12. se účastníci rozjížděli po Praze podle svých itinerářů na místa modliteb a setkání. Ve farnosti probíhala denně v 8,30 ranní modlitba a po ní sdílení ve skupinkách, kostel i fara šuměly cizími jazyky. Dne 30.12. a 31.12. kostel od 13,00 hostil velkou modlitbu za účasti bratří z ekumenické komunity Taizé. Hlavně modlitba 30.12. byla hojně navštívená a stačilo jen málo, aby poslední museli zůstat venku před kostelem. Po meditativní modlitbě s promluvou bratří, která probíhala v šeru ozařovaném nasvícenými ikonami, jsme rozsvítili naplno náš chrám a - ozvalo se Ó…, Ach…, jak na divadle. Takový dojem vnitřek na účastníky udělal, sem patří díky všem, kdo se o kostel starají. Poslední den starého roku začala ve 23,00 Modlitba za mír. Bylo dojemné klečet vedle ukrajinských řeckokatolíků a pocítit že mír je nesamozřejmý stav. Půlnoc už byla ve znamení „festivalu národů“, každý národ předvedl scénku, tanec nebo píseň. Vše v kostele, nikam jinambychom se nevešli. Pravda je, že rytmická píseň „Bůh miluje ztracenou ovci“ v polštině, která byla doprovázena divokým tancem skoro všech 200 účastníků, působila rozpaky. Ale pohled na Krista ve svatostánku, který byl stejně tiše přítomný tak, jako bývá při živelném slavení mší svatých v Africe, uklidnil. Krásný byl zpěv běloruských a ukra- jinských řeckokatolíků, zněly Vánoční antifony z liturgie sv. Jana Zlatoústého. Rozešli jsme se okolo 2,30 ráno, většina spát ke svým hostitelům, a pár účastníků ještě do noční Prahy. Dvě Francouzky konzultovaly sms od svých hostitelů, že se sejdou v baru Satelit? v Myslíkově ulici, tak jsme je do Myslíkové v noci poslali! Jako znalce barů mne to mátlo, ale že došlo k mýlce, a jde o známý bar Satelit v Košířích v  MUSÍLKOVĚ ulici, mi došlo až ve 3,20 v noční tramvaji. Mladí poutníci, kteří našli střechu v naší farnosti, byli z těchto zemí: z Francie nejstarší dcery církve 31, vždy církvi věrného Polska 47, se zemí koruny Svatoštěpánské Maďarů 15, Chorvatů kde hlaholice nikdy neutichla 15, ze slunné Itálie 12, Albánců zápasících s horami a muslimy bylo 8.Na Nový rok se hosté účastnili bohoslužeb v místech ubytování a odpoledne proběhla set- kání podle národů v centru města. Poslední den 2.1. se konaly modlitby v hostitelských společenstvích tedy i u sv. Václava. Loučení v kostele a na faře bylo bouřlivé a opět „Bůh miluje ztracenou ovci“, až se na faře třásla okna. Nikdo a nic se neztratilo, stížnosti žádné a Praha se líbila. Potkaly se tu nás národy a různé církve – pojďme potkávat křesťany jiných Smíchovských společenství.Nebylo to tak těžké (pro některé) přijmout někoho domů na čas – co přijmout někoho natrvalo, asi ne domů ale do okruhu přátelství, osamocených je dost.Kolik aktivity a nasazení jsme během setkání potkali - vše co se děje ve farnosti dělají stále ti samí lidé, někteří se vlastně podílejí na všem co se děje, jak to dlouho vydrží.? Je nás podle sčítání za neděli 550, ale kolik lidí se podílí aktivně? Tak asi 30. Co těch několik set zbývajících? Jsme solí této země, my čeští křesťané, tak nás vnímá po desítky let představený z Taizé, br. Alois.Dívá se z venku, s odstupem a vidí to tak. Je nás málo, ale dokážeme proměňovat společnost okolo nás. Odvahu a hrdost dodávající pohled. Dokonce byla složena pro Pražské setkání píseň Staňte se solí. Tedy být bělostně krystaličtí a ochotni se rozpustit aby svět získal pořádnou chuť.

Jako vždy na závěr děkovačky.Velké díky všem kdo měli odvahu (a možnost) nabídnout ubytování a jídlo poutníkům. Těm, kdo pomohli hlídat faru, kostel, s administrativou, při ubytovávání, překládali, vařili kávu a čaj, hlídali stav WC (150 lidí je 150 lidí), a nahrubo uklidili faru.Hudební skupince, nacvičili Taizácké zpěvy, každé ráno a na závěr roku šli a hráli, doma nebo s sebou měli děti, zároveň ale měli ve svých bytech účastníky, kterým dali najíst, pomáhali s organizací, aby toho nebylo málo, autem přiváželi a odváželi, co bylo potřeba (Moudr 5,15.). To jsou ti zmiňovaní, co dělají vždy vše. Díky!
Zvláštní poděkování Františku Nedbalovi za technické zabezpečení, Ondřeji Liškovi za mailing a anglickou komunikaci a Simoně Kolmanové za úklid fary do čista (150 lidí je 150 lidí).Zažili jste během „Pouti důvěry“ něco hlubokého nebo veselého, tak pošlete do příštího  zpravodaje. 

-PCh-

Staňte se solí...

jsou slova písně, která nás provázela letošním novoročním setkáním Taizé v Praze. V naší rodině jsme se na tuto “pouť důvěry” velmi těšili, Taizé je pro nás srdeční záležitostí, a to nejen z důvodu spojitosti s revolucí v r. 1989. Často jsme se v průběhu příprav modlili za to, aby setkání bylo zdrojem požehnání pro Prahu i celou naši zemi. Nakonec se stalo i velkým osobním požehnáním, prožili jsme 5 krásných dnů se sedmi francouzskými studenty Sarou, Marie-Anne, Lorene, Julie, Jean-Batistem, Timotejem a Victorem. Vzhledem k nabitému programu nás všech se čas na vzájemné sdílení protahoval do pozdních nočních hodin, ale byl to čas krásný a požehnaný. Po celých pět dnů jsem měla pocit, jako by všichni byli součástí naší rodiny, a když se s námi v pátek loučili slovy “jste naše česká rodina, naši čeští rodiče”, bylo to snad to největší obdarování celého setkání. Ráda bych také poděkovala všem, kdo se jakkoli podíleli na přípravách a průběhu setkání v naší farnosti. Nebylo to snadné, komunikace s organizátory vázla, spolupracovníků jako šafránu.Nicméně zcela zaplněný a čtyřhlasým zpěvem znějící kostel během modliteb byl pro nás velkou radostí a doufejme, že evropští mladí všechnu “sůl” neodvezli do svých zemí a měst, ale že snad nějaká zrnka zůstala i v naší farnosti.

-GS-

Setkání Taizé se vydařilo

Milí farníci, chtěli bychom se s vámi podělit o zážitky a dojmy z evropského setkání mladých v Praze 29.12. - 2.1.2015. Po té co jsme s manželkou zjistili, že na konci minulého roku se bude v Praze konat setkání Taize, rozpomněli jsme se na setkání v roce 1990 v Praze a následná setkání v sousedních zemích. Měli, jsme proto touhu toto další setkání v Praze přiblížit našim dětem. Rozhodli jsme se, že na Silvestra zůstaneme v Praze ubytujeme několik účastníků a trochu pomůžeme při přípravě setkání u nás ve farnosti sv. Václava. Nabídli jsme se, že podpoříme zpěvem ranní modlitby Taize v našem kostele. Jednalo se o tři ranní modlitby a jednu na Silvestra večer či spíše v noci. Naučili jsme se s dětmi nové a připoměli si i některé staré Taize zpěvy. Bylo milé, když při druhé ranní modlitbě nás někteří účastnící přišli podpořit a tak oživili ranní modlitby. Byly to krásně chvíle ikdyž někdy i časově náročné. Se staršími dětmi jsme se zúčastnili po dva večery večerních modliteb na výstavišti v Letňanech, kde na nás vždy dýchla atmosféra klidu, pokoje a času zastavit se v modlitbě na konci starého roku. Děti viděly z blízka bratry z Taize a slyšely zpěvy, které jsme trénovali na ranní modlitby k nám do far- nosti. A dokonce jsme zjistili, že u nás byli ubytovaní tři Francouzi, kteří na těchto večerech na výstavišti zpívali. Myslíme si, že krásných zážitků bylo více než dost a nelitujeme toho, že jsme přes Silvestra zůstali v Praze. Bohu díky.

-Lisích-

Co se mi líbilo na setkání Taize?
Jak jsme zpívali ty písničky. Dále ty velké modlitby v Letňanech, hodně mladých lidí v Praze. Např.nacpané metro po skončení večerní modlitby na výstavišti. Ráda jsem si povídala s Francouzi a Chorvaty, co byli u nás ubytovaní. A také jak se oslavoval v kostele Nový rok.

-Bára-

 

Příští evropské setkání Taizé se bude konat ve španělské Valencii

Večer 31. prosince oznámil bratr Alois mladým lidem shromážděným v Praze, že příští evropské setkání mladých se bude konat v jednom městě, ve kterém se dosud nikdy nekonalo: ve španělské Valencii.
Když se tuto zprávu dozvěděl kardinál Antonio Canizares, který komu-nitu Taizé do Valencie pozval, vyjádřil „hlubokou vděčnost“ a povzbudil mladé lidi, aby se setkání zúčastnili v hojném počtu. „Bude to setkání církve a setkání modliteb za jednotu všech křesťanů. Bude to také setkání, které pro naši círk-ev ve Valencii bude představovat výzvu žít způsobem podobným tomu, co Taizé nám všem přináší.“ Kardinál vyjádřil připravenost celé valencijské provincie hostit mezinárodní setkání výrazem, že „jsme církev, která věří v Ježíše Krista, sjednocená církev. Církev, která naplňuje Pánovu touhu, že máme byt jedno, aby svět mohl uvěřit. Protože ve víře nacházíme naději.“ V průběhu setkání bratr Alois také oznámil, že se v dubnu vydá, s dalšími bratry a stovkou mladých lidí z různých zemí, do Moskvy, kde společně oslaví Kristovo vzkříšení v rámci pravo-slavných Velikonoc. Odtud bude pokračovat do Minsku. Poté s jinou stovkou mladých navštíví křesťanská společenství Kyjeva a Lvova. Při příležitosti setkání byly zveřejněny dva texty: Podněty pro rok 2015 http://www.taize.fr/cs_article17439.html, které napsal bratr Alois, a poselství představitelů církví a mezinárodních organizací k evropskému setkáni v Praze http://www.taize.fr/cs_article17521.html.

 


Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

 

ts